ARONIE

Aronii si sami pěstujeme v čistém prostředí Podbeskydí. 

Aronie má plody s velkým množstvím fyziologicky cenných látek. jód, draslík, hořčík, vitaminy C, B2, B6, niacin, železo,  fosfor, pektin

více o aronii: VÍCE INFO ZDE

BRUSINKA

Námi zpracovávaná Brusnice brusinka je sbírána v lesích východní Evropy, nikoliv pěstována průmyslově.

 100 g brusinek obsahuje 11,9 mg vitamínu C, 56 μg vitamínu A, 18 μg vitamínu B1, 20 μg vitamínu B2, 0,01 μg vitamínu B3. Z minerálních látek se v brusinkách vyskytuje hořčík (7 mg), fosfor (12 mg), železo (0,87 mg), draslík (78 mg), vápník (21 mg), sodík (8 mg) a mangan (0,15 mg).

Brusinky jsou bohaté na organické kyseliny. Z najznámějších je kyselina benzoová, kyselina šťavelová, kyselina jablečná, kyselina citrónová a z fenolových kyselin je to kyselina elagová. Syrové brusinky jsou bohatým zdrojom antokyanových barviv a flavonoidu kvarcetinu.

OSTRUŽINA

Námi zpracovávaná ostružina je sbírána v lesích východní Evropy, nikoliv pěstována průmyslově.

 Ostružiny jsou bohatým zdrojem antokyanů a flavonoidů. Na 100 g připadá 11,5g sacharidů, 18mg vitamínu C, 1,9 mg vitamínu K, 52 μg vitamínu A, 41 μg vitamínu B2, 0,05 μg vitamín B3 a 3,8 g vlákniny. Z minerálních látek je obsažen vápník (44 mg), draslík (169 mg), hořčík (27 mg), fosfor (34 mg) a sodík (5 mg). Z mikroelementů je ve 100g zastoupené železo (0,68 mg), mangan (0,6 mg), měď (0,2 mg), a zinek (0,28 mg). Jsou také zdrojem kyseliny jablečné, vinné, citronové a elagové. Ostružiny mají antibakteriální a antiseptické účinky.

MALINA

Maliny jsou bohatým zdrojem antokyanů a flavonoidů. Na 100 g připadá 21,9 mg vitamínu C, 43 μg vitamínu A, 38 μg vitamínu B1, 68 μg vitamínu B2, 0,88 μg vitamínu B3. Z minerálních látek se v malinách vyskytuje hořčík (25 mg), fosfor (44 mg), železo (1,02 mg), draslík (181 mg), zinek (0,7 mg), vápník (40 mg), sodík (6 mg) a mangan (0,5 mg). Maliny obsahují až o 50% víc antioxidantů jako jahody, 3x víc jako kiwi a 10x víc jako rajčata. Mají vysoký obsah kyseliny nikotínové, listové a obsahují také kyselinu citronovou, vinnou, šťavelovou a salacylovou.

BORŮVKA

Námi zpracovávaná borůvka je sbírána v lesích východní Evropy, nikoliv pěstována průmyslově. 

Borůvky jsou bohaté na vitamíny A, C, E , beta - karoten. Mají vysoký obsah vlákniny. Významnými prvky jsou draslík, vápník, fosfor, horčík, hliník, bór, měď, železo, mangan a zinek. Příznivým faktorem pro lidský organizmus je nízky obsah sodíku a cholesterolu. Na 100 gramů borůvek připadá 2,2 mg vlákniny, 11,1 mg vitamínu C, 64 μg vitamínu A, 36 μg vitamínu B1, 37 μg vitamínu B2, 0,02 μg vitamínu B3.

Celkový obsah polyfenolů je 36 až 39% z celkové hmoty borůvek, z toho obsah antokyanů představuje 13 až 23%. Tmavomodré zbarvení borůvek zapříčiňuje flavonoid yrmtilín. V borůvkách jsou obsažené taníny. Přirozeným antioxidantem vyskytujícím se v borůvkách je pterostilbén (látka podobná resveratrolu v červeném víně). Borůvky mají mimořádně vysoký obsah karoténů.

ŠÍPEK

Námi zpracovávané šípky jsou sbírány ve východní Evropě, nikoliv pěstovány průmyslově. 

Šípky obsahují několik skupin biologicky aktivních látek, jsou to: cukry, organické kyseliny,

pektiny, taniny neboli třísloviny, karotenoidy, mastné kyseliny, vitamíny (především vitamin C, ale

také vitaminy B1, B2, K, PP, E) makro a mikro elementy. Co se týče vitaminu C jsou šípky jedním z nejbohatších zdrojů tohoto vitamínu, který dalece přesahuje ostatní ovoce a zeleninu. Nicméně obsah značně kolísá (30-1300 mg/100 g) v závislosti na době sběru, lokalitě výskytu a také bylo zjištěno, že důležitým faktorem ovlivňujícím množství vitaminu C v dužině je nadmořská výška. Šípky jsou také známé pro jejich vysoký obsah fenolických látek.

DŘÍN

Námi zpracovávané dříny jsou sbírány ve východní Evropě, nikoliv pěstovány průmyslově. 

 Dřín obecný je stará kulturní dřevina rostoucí a využívaná na našem území již od pravěku. Je to rozložitý keř nebo strom dorůstající do výšky 2-6, výjimečně až 10 metrů. Květy dřínu jsou sytě žluté, samosprašné a kvetou v březnu až dubnu. Plody jsou červené peckovice oválného tvaru velikosti do 3 cm s peckou podlouhlého tvaru. Obvykle bývají kyselé až sladkokyselé, obsahují 7-9% cukrů, 2-3% volných kyselin a vysoké množství vitamínu C a dozrávají v září - říjnu. Z minerálních látek jsou bohaté na draslík, vápník, fosfor, hořčík a železo. Z vitamínů je to hlavně vitamín C (50 až 70 mg na 100 g) a vitamíny A, B1, B2 a E.

MÁTA

Mátu si sami pěstujeme v čistém prostředí Podbeskydí. 

Mátu využíváme hlavně pro obsah aromatických silic (menthol, neomenthol, mentylacetát, menthon a další) a fenolových látek (flavonoidy a fenolové kyseliny).

ČERNÝ BEZ

ZIMOLEZ KAMČATSKÝ

Zimolez kamčatský je 1,5 až 2 m vysoký opadavý keř. Kvete během února až dubna. Bobule dozrávají oproti jiným druhům ovoce poměrně brzy, a to už v květnu. Rostou buď po jednom, nebo po dvou jako souplodí z jednoho květu, jsou 2 až 4 cm dlouhé, 6 až 15 mm široké a váží cca 0,2 až 2 g. Zralé plody jsou voskově ojíněny a zbarveny tmavomodře, modrošedě až do fialova, tvarem protáhlé, okrouhlé, oválné, válcovité, vřetenovité nebo džbánovité. Jejich chuť je podobná borůvkám. Je obzvláště bohatý na vitamin C, vitaminy skupiny B (převážně B1, B2 a B9), karotenoidy (provitamin vitaminu A), pektiny a třísloviny. Z organických kyselin obsahuje hlavně kyselinu citrónovou, dále kyselinu jablečnou, jantarovou, listovou, šťavelovou a již zmíněný vitamin C - kyselinu askorbovou. Obsahuje také minerální látky jako draslík, hořčík, vápník, fosfor, měď a železo. Velmi významné jsou jeho fenolové kyseliny a flavonoidy, například anthokyany nebo proanthokyany, které jsou zodpovědné za zbarvení zimolezu. Plody jsou složené z 10 až 17 % sušiny, z níž asi 15 % je rozpustný podíl. Obsahují 3 až 13 % sacharidů, které tvoří převážně glukosa (75 %) a sacharosa (50 až 90 %), dále 1,1 až 1,6 % pektinů, 400 až 1500 mg/100 g polyfenolů, 1,52 % lipidů, 1,5 až 4,5 % organických kyselin. Z aminokyselin je v zimolezu přítomen hlavně asparagin, glutamin, leucin a alanin.