Můj příběh

Začalo to v roce 2010, v době, kdy jsem pracoval ve vlastní fotolaboratoři, kde jsem na zvětšovacím přístroji zhotovoval barevné a černobílé fotografie pro fotoateliéry a na různé výstavy. Byla to každodenní práce v temné komoře - to znamená ve tmě a ve výparech z vývojky a dalších chemikálií a tak jsem podvědomě toužil po nějaké změně a práci venku na čerstvém vzduchu.

PO HLAVĚ

Zafungovalo zde přísloví "Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš" (i když jsem se zdaleka ještě starý necítil a necítím - alespoň někdy).
Zalovil jsem ve vzpomínkách na má jinošská léta, kdy jsem se intenzivně zabýval plody planých a parkových rostlin a jejich využitím a po delší úvaze padla volba na pěstování Temnoplodce černého (Aronia melanocarpa) - lidově zvaného "aronie" nebo "černá jeřabina". První tři sazenice aroniových keřů jsem si hrdě odnášel z Flory v Olomouci a zasadil je na zahradě. Akorát že v prvním roce byla úroda jen pár kuliček, takže jsem s nedočkavostí sobě vlastní orval plody ze dvou aroniových stromů u kamaráda Honzy a začal s méně i více zdařilými pokusy jak bobule vlastně zpracovat do co nejchutnější podoby. Musím říct, že s odstupem času se na své pokusy dívám s úsměvem, obzvlášť pracnost zpracování menších kuliček z aroniových stromů proti velkým kuličkám na keřích je opravdu dost rozdíl. Prvními domácími výrobky z aronie byly sirupy a likéry. A protože "ochutnávači" si začali říkat o další a další s tím, že jejich děti na mém sirupu "ujíždí" a nechtějí pít nic jiného... :-), rozhodl jsem se do toho vrhnout ve větší míře a po hlavě. Začal jsem shánět sazenice, ale kombinace rozumný termín spolu s rozumnou cenou byla v Čechách tehdy nereálná. Nakonec jsem našel v Polsku ovocnou školku, kde se zabývají pouze pěstováním aronie a velmi brzy už jsem si vezl domů prvních 300 několikaletých sazenic. Paradoxně se jednalo o odrůdu aronie "Nero", kterou původně vyšlechtili v šlechtitelské stanici ve Velkých Losinách, takže šlo v podstatě o jakýsi reexport české aronie :-)Tím, že byly tyto keře už větší, velmi rychle plodily a já jsme mohl začít vyrábět větší množství výrobků.

 A potom už to šlo vše velmi rychle :-)

REGIONÁLNÍ POTRAVINA

V roce 2014 jsem obdržel za svůj Aroniovo-bezový nektar 1.místo v soutěži Regionální potravina MS kraje a v roce 2015 také 1.místo za Aroniovo-bezový sirup. Díky SZIFu, který soutěž organizuje, jsem měl možnost vystavovat na mnoha našich i zahraničních veletrzích a značka Aronie z Podbeskydí vyrazila do světa.

 Nyní už vyrábím sirupy a šťávy z dalších mnoha druhů ovoce a od roku 2018 pěstuji kromě aronie také mátu a levanduli. Aronie z Podbeskydí se změnila na firmu Janhuba, protože už dávno nevyrábím pouze z aronie. Pro rozšíření portfolia výrobků se chystám na jaře vysadit zimolez kamčatský, kdoule, dříny, hlohy a další netradiční ovoce.